Sáňkování

Sáňkování

Moje zvířátka už zvládají všechny vycvičky, které je pomalinku učím. Začínají být připravené na závody a přehlídky. Až nás potkáte, nelekněte se, chodí s námi všichni: pes Scarlet, fenečka Bublina, a jejich štěňátka Felix a Márty. Všichni dost skáčou, takže si dejte pozor, ať vás nepovalí a neolížou! Jinak s námi taky chodí kůň Bela. Všichni většinou spí v koupelně a vycvičky jim na vozíku dávám po celém bytě. Jo a nově si říkám Stefanie!

Jinak poslední dva měsíce byli dost náročné. Hrozně jsme se všichni snažili nenakazit, a tak jsme byli dohromady celá rodina nonstop spolu. Žádná školka, žádný výlety za kamarádama jen Bořík, máma, já a táta. Samozřejmě jsem s sebou měla svoje zvířátka, takže to fakt pomohlo.

Byli jsme taky na horách a sáňkovali jsme! Bylo to úplně nejlepší. Jak mrzlo, zamrzla mě vždycky při jízdě s kopce pusa a já pak chvilku nemohla mluvit, to byla docela zábava.

S tátou jsem trávila hodně času, protože Bořík s mámou byli docela dlouho v Motole. Mělo to několik výhod. Spát jsem chodila pozdě a vstávala jsem taky pozdě. Večer jsme si dávali dost popcorn a v nemocnici jsme byli pečený vařený v bufetu. Všude už jezdím na vozíku a FN Motol je na to parádní. Velký výtahy a atrium, kde můžu sama přejíždět z lékárny do potravin a pak na stanici metra, prostě super! Jen nevím, jak nastoupit do soupravy metra, když je mezi nástupištěm a dveřmi tak velká mezera a schod, všimli jste si toho?

Zde je k nahlídnutí pár fotek.