Vertikalizační zařízení a zápal plic
Konečně mám doma nový postavítko! Už jsem v něm jednou stála, ale musíme ho ještě trošinku upravit. Táta už objednal nějaký nový adaptér na Headpod. Čekáme na něj nedočkavě, putuje k nám totiž až ze Španělska. Jakmile to moje nový červený postavítko vyladíme, ukážeme Vám jak na to!
Před 10 dny se doma odehrál dramatický moment. Můj kašel se v noci dramaticky zhoršil a saturace mi začaly padat hluboko pod 90% SpO2. Kašlací asistent nepomáhal, a tak jsme vyrazili na pohotovost. Doktorka na příjmu byla skvělá a vyhádala pro mě dusící se na kyslíku postel. Nemocnice byla plně obsazená. Chvilku jsem dokonce musela ležet s jinou kašlající holčičkou na diabetologickém oddělení. Na rentgenu zjistili ložisko na jedné mé plíci a pak odhalili i původce RS viry. Naštěstí jsem se dostala rychle na pneumologické dětské oddělení ke své oblíbené doktorce a sestřičkám, které mi moc pomohly. Za tři dny nepřetržitého boje za pomoci kašlacího asistenta, odsávačky, masáže a Bipápku (neinvazivní plicní ventilace) se můj stav začal zlepšovat. Poslední dva dny v nemocnici ke mně na pokoj přibyla holka s hodně blbým onemocněním, která potřebovala Bipápek víc než já. Problém ale je, že na oddělení byl jen jeden! Ty šéfové nemocnice by měli dětem na plicním oddělení pořídit víc takových přístrojů! Táta s mámou zavolali úžasnému prodejci přístrojů a jeden Bipápek jsme si od něho zapůjčili, snad nám ho pojišťovna proplatí. Doma už tedy máme slušné vybavení a jsme připraveni na nejhorší situace. Navíc jsem s Bipápkem začala spát i v noci. Ráno jsem tak daleko odpočatější a mám víc sil. Chvilku si teď doma pobudu, abych načerpala síly. Shodila jsem v nemocnici za týden 1kg, tak to teď doháníme. Dnes jsme už poprvé cvičili a je to zase pěkná pruda. Přeci jen v tý nemocnici jsem dostávala hračky, dobrůtky a nový pohádky. Máma dokonce přetrpěla i film s bárbínama. Ty já fakt miluju! Takže to vlastně nebylo až tak zlý. Doma je, ale doma…